Simona Studentová: Musí se věřit, že přijde všechno, co přijít má
Prostě ty nejlepší! Čtyři zápasy, čtyři vítězství, titul mistryň divize ještě před posledním hracím dnem. České hokejistky nepotřebovaly žádného soupeře zahanbit, prostě si hrály to svoje a naprosto po zásluze si před skvělými fanoušky v Přerově došly pro prvenství. Tučným písmem se pod úspěch podepsala i Simona Studentová, která se do černého trefila ve dvou rozhodujících zápasech s Norskem a Slovenskem!
Čekaly jste, že by to už po čtyřech zápasech mohlo klapnout?
Teď už jsme si to připouštěly. Ale víme, že poslední krok je vždycky ten nejtěžší, a to se samozřejmě potvrdilo. Se Slovenkami je to vždycky boj, ale naštěstí se nám to podařilo.
Čím to bylo, že vám dělaly takové problémy? Šancí jste měly dost…
Šancí jsme měly dost, asi jako v každém zápase. Nepodařilo se nám vstřelit gól. Ale v kabině jsme si řekly, že si budeme věřit, půjdeme si za tím a zvládneme to. I když to byl se Slovenkami boj jako blázen.
Co tedy proběhlo v šatně před třetí třetinou?
Řekly jsme si, ať hrajeme v klidu. Že to prostě přijde. Že si musíme věřit a když si budeme věřit, tak to prostě zvládneme. A jak všichni viděli, podařilo se to.
Co říkáte na to, že Slovenky sestupují do třetí skupiny?
Myslím, že jim hodně holek odešlo a mají nové, mladé hráčky. Záleží, jak budou pracovat. Jak třeba my posloucháme trenéra, tak by měly i ony, a třeba budou moci jít zase zpátky nahoru.
Vím, že na začátku mistrovství jste nebyla se svými osobními výkony spokojena. Teď ale proti Norsku vítězný gól, proti Slovensku důležitá první branka… Asi to nebude náhoda.
Samozřejmě každý zápas nemůže být nejlepší. Tak je to i v celé sezóně. Na všem se musí pracovat a od toho se odvíjí další krůčky. Někde se začne a pak se musí pokračovat a věřit, že přijde všechno to, co má.
U obou gólů vás krásně našla vaše parťačka Eva Holešová. Rozhodlo, že se tak dobře znáte…
Je to tak. Hrajeme spolu i v klubu ve Švýcarsku, takže víme, kde je ona a kde jsem já. Nemusíme na sebe ani volat, prostě víme, jak všechny akce sjedeme. A to stačí.
Co říkáte na skvělé přerovské fanoušky?
Fanoušci úplně výborní! Chceme jim za to poděkovat, protože nás fakt táhli nahoru. Když jsme byli na dně, pomáhali nám, fandili, pořád nás povzbuzovali. Právě to nám pomohlo k vítězství.
Co teď? Budete mít trochu „oslavné“ myšlenky, nebo to uklidníte na sobotu?
Já osobně si myslím, že to uklidníme. Konec šampionátu ještě není, máme před sebou ještě poslední zápas. Celé mistrovství končí až posledním zápasem, teprve pak se může slavit.
V pátek to bude hodně o odpočinku. Fyzicky jste asi hodně dole…
Určitě. Budeme mít masáže a takové věci, abychom se zrehabilitovaly. A pak půjdeme dál.